Muzeum poslední žítkovské bohyně. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Sign in to like videos, comment, and subscribe.
Délka naučné stezky : základní okruh 1km, odbočka na Lokov km, odbočka na Hutě 1km. Celková délka při absolvování obou odboček je 2km.
Je rovněž možné zvolit trasu Starý Hrozenkov - Žítková - Lokov - Bojkovice o celkovéí délce 1km. Zejména osada, dnes samostatná obec Žítková a obzvláště pak její část Černé (Čjerné) je odedávna prosnulá místními ženami. Tatarů, Turků a Kuruců v 16.
Věhlas místních čarodějnic ze samot v okolí vesnice Žítková se šířil přes hranice daleko do okolních zemí. Z Vídně, Varšavy či Pešti jezdívali lidé žádat bohyně , aby jim pomohly s jejich trápením. Když jim felčaři už nedokázali pomoci, žítkovské bohyně byly poslední nadějí. Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku.
Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, v případě tech.
Bohyně jsou jako zaklínadlo. Zatímco majitelům hotelu, penzionu, ovčí farmy nebo chalupy poslední bohyně turistický ruch pomáhá, řada místních jím trpí. Z bohyní totiž dodnes mají hluboký respekt. Ze zapomenuté příhraniční obce na Uherskohradišťsku se po vydání románu o mystických bohyních stalo. Domácí péči táhnou herci z Brna.
Po přečtení knihy Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně a zhlédnutí stejnojmenného představení v Městském divadle v Brně (obojí mimochodem vřele doporučuji) jsem nabyla přesvědčení, že Žítková je místo, které nutně musím navštívit. Takže když jsme s kamarádkou a dětmi pár dní pobývaly nedaleko Luhačovic. Uherského Hradiště, protkaná spoustou legend a příběhů o bohyních, které tu žily a staraly se o nemocné. Už při cestě člověk cítí, jak čistá tu je příroda, jak krásné to je, když nejbližší lidé jsou kilometry daleko, všude ticho a klid. Obec se do povědomí zapsala příběhy žítkovských bohyň, jež nedávno oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková.
Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky, v malebných kopcích Bílých Karpat. V roztroušených samotách obce Žítková (poblíž Starého Hrozenkova) žijí starousedlíci i noví obyvatelé obklopeni lesy, loukami, nebem a slovenskými horami na obzoru. Tento krásný kraj byl ještě nedávno turisticky neznámý. Jejich příběh je živý dodnes, i když už žádná z nich není mezi živými.
Vznikly o nich různé knihy, divadelní představení nebo filmy, ale jak to bylo doopravdy? Kdo to skutečně byly žítkovské bohyně , co uměly a čím je dodnes Žítková tak tajemná? Na území roztroušené obce Žítková se vyskytoval fenomén neobvyklých žen, nazývaných „žítkovské bohyně “.
Byly to jakési kořenářky, zaříkávačky a vůbec osoby, které se svými zvláštními dovednostmi uměly obyvatelům pomoci v celé řadě problémů. Popis okolí chalupy Žítková. Obec Žítková , kterou v nedávné době proslavil román Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové, leží v malebné krajině CHKO Bílé Karpaty cca.
Goddesses of Žítková (blood is blood) is not a relaxing show. Spectators find themselves in a different world that’s governed by completely different laws. Kopanice jsou krajem vesnic Vyškovec, Starý Hrozenkov, Lopeník, Vápenice a Žítková. The harsh realities of.
Chalupy jsou roztroušené po kopcích, lidé tu v nich žili v osamění daleko od okolního světa od nepaměti. Kraj to byl vždy chudý, lidé dřeli od rána.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.