Irma gabrhelová

Pocházela ze třinácti děti. Vdávala se, když jí bylo pětadvacet. Se svým mužem měla sedm dětí. Irma Gabrhelová ovdověla, když jí bylo osmašedesát roků a od té doby žila v chalupě sama.

Byla proslulá svým léčitelským a věšteckým uměním, moudrostí a schopností pomoci lidem v nouzi, o čemž svědčí vzpomínky mnohých vděčných návštěvníků.

Dům dali do kupy přesně podle původního půdorysu mnohem dřív, než sem začaly proudit davy turistů. Ještě ve svých letech se. Bohyně na Žítkové už nejsou.

Ze Žítkové pochází jeho žena, a proto tu hledali chalupu ke koupi. Sama tomu úplně nevěřím a myslím si, že. Ovšem pro místní je to jakýsi národní klenot, který si tajně opečovávají. Nyní už jsou žítkovské bohyně pouze ve vzpomínkách lidí, jejich příběh však nadále žije i díky různým knižním, divadelním i filmovým zpracováním tohoto tématu.

I já jsem se vydala hledat nějakou bohyni. Mým dětem koluje v žilách krev žítkovských bohyní.

Mají velké schopnosti a dovednosti tak nějak přirozeně. Začalo to hned při jejich narození- při porodu. Domlouvali se semnou na tom, který den se mají narodit a to telepaticky. Když jsme se domluvili, začala. Kromě léčitelství bylo věštění nejspecifičtější magickou disciplínou těchto čarodějek, které žily až do samotného počátku.

Kopanice tak přišly o část odkazu své lidové kultury. Samotné rituály se nedochovaly, tradice z Kopanic včetně „čarování“ už žijí převážně jen v tvorbě folklorních souborů. Doufala jsem, že tu nějakou objevím. The main character of the novel and dramatisation is Dora Idesová, who is the last female member of the family of Žítková goddesses, though she has not learned their arts.

S ní také definitivně odešlo umění čarovat. She has studied ethnography, and decides to write a scientific paper about the goddesses. Sú šeptuchy z poľského Podlasia ich regionálnym variantom? Základný rozdiel je ten, že.

Umění zdědila po své matce. Jenže je tu ještě její dcera. Věděla jsem o ní, že žije na kraji Žítkové, a kdysi jsem se k ní také vypravila,“ říká Kateřina.

Vychovala sedm dětí a jedna z jejích dcer prý umění také zdědila. Legendami opředená je oblast na pomezí Moravy a Slovenska u Starého Hrozenkova. Kříž, Právo RECENZE: S bohyněmi mezi zemí a nebem v Žítkové Žítková je bělokarpatská vesnička na moravsko-slovenském pomezí s „horenkou Chabovou“ na dohled.

Ty měly údajně schopnosti léčit, ale páchat i zlo. Tahle kniha strhla lavinu zájmu o dávno zapomenuté téma žitkovských. V jednej izbe mala kaplnku s asi metrovou sochou Panny Márie, kde sa modlila. Všetci ju prezývali Chupatá, tak ako jej matku.

A s ní se uzavřela doba největších bohyní. Zabývaly se po staletí léčitelstvím, věštěním budoucnosti nebo zaříkáváním počasí. Za-ujmenaprvnípohledkaž-dého, kdo sem přijíždí.

Letos v červnu měla v nedaleké slovenské Drietome pohřeb žena známá jako Štefina, která rovněž znala tajemství bohování a lidé za ní jezdili pro radu a pro pomoc. Sem,naKopanice,naŽít-kovou.