Dora idesová

Terézie Surmenová - jedna z bohyň, teta Dory a Jakuba Idesových, po smrti jejich matky se jich ujala a vychovávala je. Byla umístěna na nucenou léčbu v Psychiatrické léčebně v Kroměříži, kde ji Dora navštěvovala. She has studied ethnography, and decides to write a scientific paper about the goddesses. Dora je chvíli pozorovala — turisticky oblečenou ženu, kte-rá ve svém oděvu působila v pracovní den nezvykle a která se zprudka napřímila, vždycky když k ní muž, co s ní při-jel, úkosem promluvil, a muže v klobouku a dlouhém plášti, který se choval, jako by k ní vůbec nepatřil.

She is reluctant to accept an outdated way of life and to read in drips of wax the futures of those who come to her, as her aunt Surmena did.

Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Její umístění v internátě. Ta je shodou okolností místní vědmou (znalosti a funkci vědmy dědila nejstarší dcera) čili jakousi poslední instancí, a tak se k ní sbíhají veškeré nitky mlčenlivého a kdesi uvnitř tajeného života. Hrůza z toho, co by se mohla o své milované předkyni dozvědět, ji přivede do archivů, a tak vlastně i nepřímo k jakémusi životnímu naplnění, jež jí ve výsledku nutně přinese i zkázu. Kopanicích nad Starým Hrozenkovem je však tvrdý jako zdejší lidé.

Muži i ženy pijí pálenku, polovina z nich je negramotná, žijí bez ohledu na okolní civilizaci i lidově demokratické zřízení. Poradili si za honů na čarodějnice, za nacistů i.

The adaptation of Kateřina Tučková’s novel The Expulsion of Gerta Schnirch is a tragic story of a human life broken by historical events, the guilt of the Czechs and Germans, and forgiving and understanding. Po smrti matky (román začíná v okamžiku, kdy Dora s tetou najde matku zavražděnou - vrahem je přitom Dořin otec) žije Dora společně s. Mladou Doru v příběhu představila Nikol. Brilantně napsaný román, ve kterém se hlavní hrdinka prostřednictvím studia fenoménu bělokarpatských bohyň vyrovnává s vlastní minulostí. Po dramatické smrti své matky, kterou ubil její otec, je spolu se svým mentálně postiženým bratrem vychovávána.

Dora , když jednou zaslechla, že pod sekerou neskon - čila žádná, co znala tajemství bohování, už víc než tři sta let. Nikdo o tom nechtěl mluvit. She did not learn their art, but studied ethnography and decided to write an extensive scientific study about them.

Moravských Kopanic, které léčily pomocí bylin, nahlížely do minulosti a předpovídaly budoucnost. Myslí si, že už ve svém výzkumu vyčerpala vše. Celá její práce se však obrátí vzhůru nohama.

Za řeč stojí až můj poslední pobyt. Učily mne kouzlit a čarovat s bylinami, svolávat v dobrém všelijaké přírodní síly. Bílých Karpat, u Starého Hrozenkova, mezi bohyněmi.

Ona odbija da prihvati ovaj starinski način života i da proriče sudbinu putem izlivanja voska, kao što je to činila njena tetka Surmena.

Dora Idesova je poslednja od boginja. Po tragické smrti matky a uvěznění otce Doru s postiženým bratrem Jakoubkem vychovávala teta Surmena, mocná žítkovská bohyně. Hodonínská rodačka a čerstvá držitelka Ceny Thálie se brněnskému publiku poprvé představila rolí Maggie v Kočce na rozpálené plechové střeše v režii Zdeňka Černína.

Pro Dvorní divadlo nastudovala Lízu v. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich. But everything changes once she understands that personal circumstances she has always considered unhappy – being sent to a boarding school, Jakoubek’s. Tato žena patří k bohyním, ženám nadaným výjimečnými léčitelskými schopnostmi. Jednoho dne je Surmena odvedena bez.

Jedná se o novou dramatizaci příběhu, který je dílem fikce a dílem vychází ze skutečných událostí. Vystudovala etnografii a rozhodla se o nich napsat vědeckou studii. Při pátrání po svých předcích.

Dory a jejího mentálně postiženého bratra Jakuba se proto ujme teta Terézie Surmenová, zvaná Surména, další z rodu žítkovských bohyní. Píšou se nicméně sedmdesátá léta, v.