Co2 kvasnice

Kvasnice a výroba COv akváriu Kvašení (a tudíž i výrobu CO) zajistí směs kvasnic, cukru a vody. Tento typ kvasnic vytváří velké množství COa zároveň dokáže kvasit dosti dlouho cca dnů. Za hodinu musí začít kvasnice bublat a vypouštět CO2.

Potom vlijeme rozbublané kvasnice a lehce přimícháme. Bublat by měla tak 2-týdny v použitelném množství. Jak dostat COdo akvária.

Cokvasinkovač a co do něj? Většina těch, co začínali s Cozvolila asi nejjednodušší, nejlevnější variantu dávkování a výroby Co-KVASINKOVAČ. Jeho výroba je popsána v jiném článku, taktéž zde na rybičkách). Problémem je hlavně stabilita a doba reakce.

Rozhodl jsem se pokusem dokázat to, že i tak primitivní a levný zdroj Cojako je kvašení může být. Ak sa hadička na noc vyberá von, treba ju dať do vody, najlešie do 2l fľaše (čím hlbšie, tým väčší tlak vody musí COprekonať). Ja som to na začiatku nerobil a čudoval som sa , že mi dávky vadžala dni.

Pro srovnání v 2kg CObombě je asi 2milionu bublin.

A to také znamená , že ze 100g cukru vnikne současně 51g alkoholu. Tak mne kvasnice ťahajú 300L a 600L akva a na pohodu. Dávam 2-3g droždia a 300g cukru, buble to mesiac.

Navíc až vám dojde náplň, musíte si dokoupit další nebo můžete rovnou použít kvasnice. Také výrobci občas píší, jak je jejich metoda bezpečná a nelze předávkovat a vše je bez rizika. Předávkovat COmůžeme kdykoliv a zvláště výroba biologickou reakcí k tomu má blízko.

Moje doporučení je tedy. Když vezmeš nějaký kus přezrálého ovoce (například tmavý nahnilý kus banánu), udělá stejnou službu, chytí divoké. Nezabíja kvasnice viac pokles pH? Neoplatí sa pridať nejakú zásadu, ktorá bude pokles brzdiť? Bežne sa používa jedlá sóda, ale tá dvihne pH nárazovo a zvyšné COz burčiaku vyšumí.

Tak jsem to vyrobil přesně podle tohoto návodu a vypadá to že to bude fungovat,takže děkuji za dobrej nápad. Jsem udělal ten roztok,přesně podle návodu co je zde ale nějak to zatím nic nevyrábí. Použil jsem kvasnice z prášku.

COobvykle aplikujeme pouze přes den. V noci totiž rostlinky COnaopak samy produkují a rybky také a koncentrace plynu by se proto mohla nebezpečně zvedat. V článku o COna zdejších stránkách zmiňuji použití jehlového ventilu ze zapalovače.

Při diskuzi s Romanem jsme se shodli, že by bylo vhodné vám tento výrobek více přiblížit a popsat jeho postup výroby, případně i jeho klady a zápory.

Roman mě požádal, zda bych se toho ujal a já vám nyní předkládám výsledek. Kvasnice jsou sice velice levné na založení, ale po čase vás příjde cukr dráž než plyn. Je zde šance, že otrávíte ryby a dodávky CO jsou velmi nestabilní, což způsobuje řasu, která stále čeká na příležitost. Nevýhodou je také častá údržba (namíchávání nových náplní) a pro velké nádrže bychom. Je jedno jestli to jsou kvasnice nebo kvásek z vinných kvasinek(seženete v drogerii).

Bude to kvasit, i když tam žádné kvasnice nepřidáte. Všude kolem nás je jich dost. A divoký kvasnice to začnou kolonizovat taky rychle.

Kráťo, kvásek původně není z kvasnic, ale z obilí (ale kvasnice kvasí taky, to jo). COs rybičkami souvisí jen okrajově - daleko více souvisí s kytičkami, v našem případě akvarijními (vodními). Ony totiž jak známo kytičky provozují činnost zvanou fotosyntéza, ke které potřebují právě CO2.

Rozmyslal som nad vyrobou difuzora. Navrh 1: maly plastovy poharik, ktory by bol otoceny otvorom smerom dole. A do dna by boli vyvrtane male dierocky s vrtakom (1mm). Tlak vody by vytlacal male bublinky cez dierky.

Hadičku lze v nouzi (může propouštět) použít klasickou akvarijní o průměru 6mm. Těsnost spoje garantována pouze v kombinaci s námi dodávanou PU hadičkou. Není součástí, nutno objednat zvlášť. Ale co je vlastně droždí neboli kvasnice ? Pekařské droždí je živý organismus. Obsahuje miliardy mikroorganismů - kvasinek.

Ty jsou viditelné jen pod mikroskopem, ale pro představu, g droždí jich obsahuje cca miliard. Smícháte-li tyto živé organismy s vodou či mlékem a moukou, začnou se rychle množit.